Zodiac: Vrah, který si hrál s policií
Na Zodiacovi nebylo nejděsivější jen to, že vraždil. Stejně silná byla jeho potřeba, aby se o něm svět dozvěděl. Chtěl, aby noviny tiskly jeho dopisy, policie lámala jeho šifry a veřejnost pátrala po tom, kdo se skrývá za symbolem připomínajícím zaměřovací kříž.
V severní Kalifornii v letech 1968 a 1969 zabil pět lidí. Další dva útok přežili. Sám ale prohlašoval, že má na svědomí mnohem víc obětí. Jeho pravá totožnost se nikdy spolehlivě nepotvrdila, a tak se případ stal jednou z nejznámějších nevyřešených kriminálních záhad americké historie.
První výstřely
Dvacátého prosince 1968 se na odlehlé silnici Lake Herman Road poblíž Benicie našla těla dvou teenagerů. Sedmnáctiletý David Faraday a šestnáctiletá Betty Lou Jensen byli mrtví.
Ten večer spolu mladý pár prostě trávil čas. Nikdo tehdy netušil, že se jejich smrt stane začátkem případu, který bude vyšetřovatele pronásledovat celá desetiletí.
Pachatel dopaden nebyl.
K dalšímu útoku došlo 4. července 1969, tedy jen pár měsíců poté. V parku Blue Rock Springs ve Valleju tehdy neznámý muž zastřelil Darlene Ferrinovou. Její známý Michael Mageau útok přežil, i když byl také postřelen.
Jestli spolu oba případy souvisejí, zpočátku nikdo nevěděl. Policie neznala jméno pachatele, neměla motiv a neměla ani jasnou představu, koho by mohl napadnout příště.
Pak přišly dopisy.
"Tohle je Zodiac"
Koncem července 1969 dorazily do tří kalifornských redakcí dopisy. Jejich pisatel tvrdil, že má na svědomí vraždy v Benicii a Valleju.
V každém z dopisů byl kus zašifrované zprávy. Autor chtěl, aby ji noviny otiskly. Kdyby tak neučinily, hrozil dalšími vraždami.
V tu chvíli se něco zásadního zlomilo.
Pachatel se nesnažil jen utéct před spravedlností. Naopak, začal aktivně vstupovat do veřejného prostoru. Psal novinám, komunikoval s médii a budoval si obraz člověka, který drží otěže pevně v rukou.
Šifra se objevila v tisku a veřejnost se do ní pustila. Manželé Donald a Bettye Hardenovi ze Salinas přišli na to, jak ji rozluštit. Identitu autora sice neprozradila, ale obsahovala znepokojivé líčení jeho údajných pohnutek. Zmiňovala se také o dalších vraždách.
Právě v téhle komunikaci se začal rodit obraz pachatele, který si z celého vyšetřování udělal jakousi vlastní hru.
V jednom z pozdějších dopisů se autor představil jménem Zodiac. Použil přitom i symbol kruhu s křížem, který se pro něj stal typickým znamením.
Dopisy, které měly původně pomoct objasnit zločiny, se nakonec samy staly součástí záhady.
Útok u jezera
U jezera Berryessa odpočívali 27. září 1969 Bryan Hartnell a Cecelia Shepardová.
K dvojici se přiblížil muž v neobvyklém oblečení s kapucí. Na hrudi měl symbol, který připomínal zaměřovací kříž. Oba je svázal a pak je začal napadat nožem.
Zatímco Hartnell útok přežil, Shepardová svým zraněním později podlehla.
Pachatel z místa odešel. Zanechal po sobě další stopy, které vyšetřovatelé spojovali s jeho předchozími útoky.
Tento případ se od předchozích střeleb lišil. Změnil se způsob útoku i okolnosti, za kterých k němu došlo. Právě takové rozdíly komplikovaly snahu vytvořit jednoznačný profil pachatele a předvídat jeho další kroky.
Přeživší Hartnell ale mohl poskytnout popis útočníka i jeho oblečení. Vyšetřovatelé tak získali další informace, nikoli však odpověď na nejdůležitější otázku: kdo to byl?
Taxikář, který se stal součástí příběhu
11. října 1969 si v San Franciscu zastavil taxík neznámý muž. Za volantem seděl devětadvacetiletý Paul Stine.
Cesta skončila v Presidio Heights. Tam Stine našel smrt.
Zpočátku nic nenasvědčovalo tomu, že by případ mohl souviset s dřívějšími útoky. Pak ale do redakce San Francisco Chronicle dorazil dopis, ve kterém se autor hlásil k vraždě. Součástí zásilky byl i kus zakrvácené košile oběti, důkaz, že pisatel zná detaily činu.
Dopis nebyl jen přiznáním. Obsahoval také výhrůžky a varování před dalšími útoky.
Podle dobových zpráv policisté krátce po vraždě zastavili v okolí muže, který odpovídal popisu podezřelého. Kvůli chybné informaci o jeho vzhledu ho ale nechali jít. Jestli šlo skutečně o pachatele, se už nikdy nepotvrdilo.
Epizoda se stala jedním z nejdiskutovanějších momentů celého případu. Představa, že vyšetřovatelé měli vraha na dosah a přesto ho nechali utéct, dodnes živí spekulace.
Šifry, výhrůžky a hra s veřejností
Zodiacovy dopisy měly pár společných rysů. Jejich autor se chlubil tím, co provedl, a vyhrožoval dalšími útoky. Zároveň se snažil ovlivňovat, jak o něm noviny píšou.
V některých zprávách se objevily šifry. Jinde zase kresby, podivné obraty nebo osobní výhrůžky konkrétním novinářům.
V jednom dopise třeba hrozil školním autobusům. O něco později poslal halloweenskou pohlednici Paulu Averymu, novináři, který se případu věnoval.
Zodiac se tak postupně stal nejen předmětem policejního vyšetřování, ale i postavou, kterou sledovala celá veřejnost. S každým dalším dopisem přibývaly otázky. A každá šifra v sobě skrývala možnost, že se v ní najde něco, co dosud nikdo nepochopil.
Jenže tady se rýsoval problém. Ne každé tvrzení z dopisů šlo spolehlivě ověřit.
Zodiac sám uváděl různá čísla obětí a hlásil se k dalším činům. Vyšetřovatelé mu ale oficiálně připsali pět vražd. Dva lidé, které měl napadnout, útok přežili.
Právě v tom rozdílu se skrývá klíč k pochopení případu. Na jedné straně stála pachatelova tvrzení, na druhé to, co se dalo dohledat.
Šifra, která čekala přes půl století
Mezi nejslavnější Zodiacovy kryptogramy patří šifra Z340. Název dostala jednoduše podle toho, že v ní bylo 340 znaků.
Luštili ji amatéři i profesionálové, a to dlouhé desítky let. Teorií vznikla celá řada, jenže žádná nebyla všeobecně přijata jako správné řešení.
V prosinci 2020 pak přišla zpráva, že se to mezinárodnímu týmu podařilo. O rozluštění se zasloužili David Oranchak, Sam Blake a Jarl Van Eycke. FBI na to reagovala tak, že výsledek zná a případ zůstává nadále vyšetřovaný.
Text, který se podařilo přečíst, odhalil další zprávu. Jméno pachatele v něm ale nebylo.
A v tom je podstatný rozdíl. Rozluštěný text může napovědět, co chtěl autor sdělit, jenže sám o sobě neprokazuje, kdo ho napsal. Ani tentokrát tedy nepadla jednoznačná odpověď na to, kdo se za Zodiacem skrýval.
Po více než padesáti letech tak tahle nejslavnější záhada případu vydala další kousek svého obsahu. To největší tajemství si ale nechala pro sebe.
Kdo byl Zodiac?
Za ta desetiletí se v případu vystřídala řada podezřelých. Snad nejznámější z nich je Arthur Leigh Allen, muž z Valleja, který se kdysi dostal do hledáčku vyšetřovatelů.
Jeho jméno vešlo do širšího povědomí hlavně díky knihám a pozdějším filmovým zpracováním. Obžaloby se ale Allen nikdy nedočkal. Zodiacovy vraždy mu nikdo oficiálně neprokázal.
Časem se objevila i další jména, různé hypotézy a údajně nové důkazy. Některé teorie vzbudily velkou pozornost veřejnosti. Žádná z nich však nepřinesla všeobecně přijaté potvrzení identity pachatele.
Právě v tom spočívá potíž. Skutečné vyšetřování se musí oddělit od spekulací.
Podezřelý ještě není vrah. Shoda s policejním popisem není důkazem viny. A to, co tvrdí soukromí vyšetřovatelé nebo amatérští badatelé, nelze brát jako oficiální závěr.
Zodiacův případ tak zůstává otevřeným případem, ne příběhem s potvrzeným rozuzlením.
Proč se ho nepodařilo dopadnout?
Sešlo se v něm hned několik faktorů, které vyšetřování komplikovaly.
Pachatel se pohyboval na různých místech a pokaždé zvolil trochu jiný způsob provedení. Do hry navíc vstupovalo hned několik policejních složek. V době prvních vražd přitom forenzní analýza DNA zdaleka nevypadala tak, jak ji známe dnes. Řada důkazů se uchovávala nebo zpracovávala v éře, kdy moderní metody prostě ještě neexistovaly.
Zodiac si navíc záměrně hrál s médii. Kolem svých činů vytvářel zmatek a přisuzoval si další oběti. Poskytoval také informace, jejichž pravdivost se často nedala spolehlivě ověřit.
Spousta důkazů, které by dnes připadaly v úvahu pro moderní analýzu, může být neúplná či kontaminovaná. Ani DNA tak automaticky nezaručuje, že se pachatele podaří určit.
A pak je tu ještě jedna věc: čas.
Potenciální svědci stárnou, umírají nebo si po desítkách let nedovedou přesně vzpomenout. Lidé, kteří by mohli přijít s důležitou informací, už jednoduše nemusejí být naživu.
Čím déle zůstává případ nevyřešený, tím těžší může být získat odpovědi.
Vrah, který nikdy nepřestal být přítomen
Konec šedesátých let, kdy Zodiac děsil veřejnost, je dávno pryč. Jenže jeho případ pořád žije. Stále se objevují nové teorie, dokumenty, knihy i internetová pátrání.
Beze sporu patří k americké popkultuře. Filmy i knihy se jím inspirovaly a dodnes láká všechny, kdo by chtěli rozluštit to, co policie nedokázala.
Jenže za šiframi a policejními dokumenty se skrývají skuteční lidé. Zavražděni byli David Faraday, Betty Lou Jensenová, Darlene Ferrinová, Cecelia Shepardová a Paul Stine. Jejich blízcí si nesou následky, zatímco ostatní se začali zajímat o záhadu pachatele.
Právě proto bychom neměli zapomínat, že tohle není hádanka, kterou někdo vyřeší u počítače.
Je to nevyřešený zločin s oběťmi, jejichž životy byly násilně ukončeny.
Poslední zpráva, která zůstala bez odpovědi
Zodiac zkrátka chtěl být středem pozornosti. Rozesílal dopisy, sestavoval šifry a sliboval další násilí. Tahle komunikace utvářela obraz pachatele, který si užíval zájem veřejnosti a potřeboval držet otěže nad tím, jak o něm svět mluví.
A tahle pozornost vydržela mnohem déle než samotná série potvrzených vražd.
Jenže ani zveřejněné dopisy, ani rozluštěné šifry, ani opakované prověřování podezřelých nakonec nepřinesly odpověď. Skutečná totožnost pachatele zůstává neznámá.
Možná odpověď pořád někde čeká. Třeba v důkazech, které už tolikrát prošly rukama vyšetřovatelů. Nebo možná existuje stopa, kterou už nikdy spolehlivě neověříme.
Dokud se identita pachatele nepotvrdí, zůstává Zodiac jedním z nejslavnějších nevyřešených případů moderní kriminalistiky.
Spravedlnosti unikl, ale jeho skutečné jméno zůstává otázkou, na kterou svět stále nemá spolehlivou odpověď.
Zdroje k článku
San Francisco Chronicle — časová osa případu Zodiac
San Francisco Chronicle — historie dopisů a šifer
San Francisco Chronicle — přehled případu, obětí a podezřelých